Poslední komentáře
19.01.2013 - 16:07:28 - polic komentoval v článku Dosažitelné časy
06.10.2012 - 18:48:45 - Hugo komentoval v článku Henryk Szost v polském maratonském rekordu
03.09.2012 - 14:57:47 - kubique komentoval v článku Rozhovor s Petrem Lukešem
Nejčtenější články
57132x - Atletická abeceda
16954x - Jak na kruhový trénink
15250x - Liftink
13055x - Odpichy
12532x - Nejkvalitnější světové a české rekordy
Zobrazit vše
Narozeniny slavíCioncan Maria (* 19.6.1977)
Gray Johnny (* 19.6.1960)
Pokorný Lubomír (* 19.6.1975)
CitátNaše sláva není v tom, že nikdy nepadneme, nýbrž v tom, že vždycky povstaneme. (Konfucius)
Při silové přípravě se asi málokterý běžec nesetkal s organizační formou zvanou kruhový trénink. Jde o metodu posilování, který je zvláště vhodná pro větší skupiny cvičících. Umožňuje to fakt, že se určí několik stanovišť, na kterých se postupně všichni cvičící vystřídají, v jeden okamžik však každý cvičí na jiném stanovišti.
Kruhový trénink je specifický spojením rozvoje silových a vytrvalostních schopností. Cvičící je nucen po odcvičení na jednom stanovišti během krátké chvíle zahájit cvičení na dalším stanovišti. To samo o sobě nedovolí pokles tepové frekvence a uklidnění. Odpočinek nastává až po odcvičení jednoho či více kol (tedy jedné série cviků). Díky této vlastnosti je kruhový trénink nejvhodnější formou silové přípravy běžců.
Kruhový trénink má své potřebné místo zvláště během přípravného období. Od začátku přípravného období (říjen-listopad) je vhodné jednou týdně zařadit kruhový trénink, který probíhá v tělocvičně (na podzim je možné cvičit i venku). I před kruhovým tréninkem je nutné se dostatečně rozcvičit, proto se před zahájením cvičení volí rozklus, protažení případně i atletická abeceda nebo starty z poloh, aby byl organismus dostatečně připraven jak na silovou, tak na vytrvalostní zátěž.
Většinou se doporučuje kruhový trénink sestavit z 6 až 12-ti cviků. Tyto cviky neboli stanoviště by se měly střídat tak, aby se střídala intenzita podnětu pro oběhový aparát a aby se střídalo zatížení jednotlivých svalových skupin. Jinak řečeno je vhodné, aby po cviku, jenž je nářočný 'dechově', následoval cvik méně náročný, aby cvičící byl schopen udržet vysokou kvalitu cvičení (nejde totiž pouze o to, něco odcvičit, ale také o to, aby samotné cvičení bylo dostatečně kvalitně a technicky správně prováděno). Uvádí se, že toto střídání podnětů nedochází k nadbytečné hypertrofii svalových vláken, která u běžců není žádoucí.
Co se týče délky cvičení na jednotlivých stanovištích, tak se většinou předem určí časový interval, po který se bude cvičit a časový interval, po který se bude odpočívat (lépe řečeno přesouvat na jiné stanoviště). Tyto dva časové intervaly se nemusí shodovat! Délka trvání cviku by při anaerobním zaměření kruhového tréninku neměla přesáhnout 30 vteřin. Je však možno sestavit kruhový trénink zaměřený spíše aerobně, kde intenzita cvičení je nižší a délka cvičení na stanovišti třeba 60 vteřin. Běžně se volí 20 vteřin cvičení, 20 vteřin přestávka. Další variantou, která je dle mého názoru vhodnější, je určení přibližného (více či méně) počtu opakování na každém stanovišti, které má cvičící provést a poté se přemístit na další stanoviště, kde má opět zadán určitý počet opakování. Pauzu si cvičící zbytečně neprodlužuje a k vydýchání používá pouze přechod mezi stanovišti. Při této formě není tedy třeba měřit žádné časy cvičení a odpočinku, jelikož každý cvičí na každém stanovišti jinak dlouhou chvíli. To je vhodné zvláště pro tyto případy:
Při velkých rozdílech ve výkonnosti není vhodné, aby cvičenci cvičili a odpočívali po stejnou dobu. Je možné upravit časové intervali slabším jedincům, stejně jako je možné jim nařídit menší počet opakování.
Horší je to při velkých rozdílech v náročnosti cvičení na různých stanovištích. Tento problém není možné řešit pomocí časových intervalů, jelikož ve chvíli, kdy jeden cvičící cvičí na náročném stanovišti, jiný cvičí na lehkém stanovišti - oba však po stejně dlouhou dobu. Je tedy jasné, že je třeba velmi náročné dělat 30 vteřin přítahy na hrazdě či skákat žabáky, naopak je relativně snadné 30 vteřin dělat sed-lehy případně třeba skákat přes švihadlo. Je tedy možné na každém stanovišti určit počet opakování - na lehčím cvičit déle (více opakování), na těžším cvičit krátce (méně opakování). Jedinou nevýhodou jsou možné kolize cvičících, kdy se může stát, že u cviku, který trvá déle než ostatní se bude jaksi stát fronta. Tomu je třeba vhodným sestavením cviků předcházet (nejlépe asi mít více stanovišť než je cvičenců).
Každý trenér dokáže sestavit téměř neomezené množství kruhových tréninků. Může k tomu použít nepřebernou zásobu cviků - ať už bez zátěže, s expandery, s vodním vakem, s plnými míči, na nářadí, na strojích, s činkami, s manžetami, s překážkami, se švédskými bednami a spoustu dalších.
Toto jsou tři ukázky, které jsem dal do kupy především z mých vlastních zkušeností. Zařadit se však dají i další cviky - již teď vidím, že jsem zapomněl třeba na nějaký cvik s expandery a jistě spoustu dalších, které stojí za vyzkoušení.

Hodnoceni: 1.00 (6 x)
K článku nebyly napsány zatím žádné komentáře.